Můj přítel miluje fotbal a jízdu na kole. To první mne až tak nezasahuje, tedy pouze v momentě, kdy běží nějaký nejdůležitější zápas v televizi a já bych raději něco jiného. To druhé se mne bytostně dotýká v momentě, kdy si přeje, abych jeho lásku sdílela spolu s ním. Upřímně, jsem ráda, že chodím. Miluji procházky a to je můj veškerý sport. Běhat rovněž nehodlám. Nesnáším tu dýchavičnost a píchání v boku, to si pamatuji ze školy z hodin tělocviku a opakovat to nebudu.

Není jízda jako jízda

Takže než nasednu na svého červeného oře, tvářím se pozitivně a s vírou, že to dám. Nějakou dobu mi má víra vydrží, zpravidla ovšem do prvního stoupání. To se začnu tvářit kysele, brunátním a popadám dech. Ale dnes naposled. Příště již pojedu na svém elektrokole.

Výlety za poznáním
Ohodnoťte příspěvek